Opočno

Stížnosti putovaly především za správou zámku, ačkoli budova patří městu. To ji nemohlo dlouhá léta prodat.
„Situaci jsme však museli vyřešit, proto jsme se rozhodli do budovy investovat a v první fázi opravit kus fasády," prozrazuje starosta Opočna Štěpán Jelínek.
Nejhůř na tom byla fasáda z čelní strany stavby, která leží u vchodu do zámku.
Kastelán zámku Josef Jirák opravy vítá. „Opravdu to nebyl hezký pohled. Vzhled tohoto místa je důležitý, protože se jedná o vstupní bránu do zámku a lidé měli otázky, proč je v takovém stavu," poznamenává. Město tento krok stál milion tři sta tisíc korun. O dalším postupu bude teprve uvažovat.
„Vyřešili jsme zatím ten nejpalčivější problém. Co budeme dělat s interiéry je na další úvaze, ale už několik nápadů, jak bychom prostory mohli využívat máme," říká starosta.Je možné, že město do budovy umístí výstavní síň či muzeum sokolnictví.Opravy fasády by měly být hotové do prvního srpnového víkendu, kdy se v městě koná porcinkule.

V současnosti jí tak zbývá pouze jediná možnost – obrátit se na Evropský soud pro lidská práva.Ten ale nemůže českým soudům nic nařizovat. Může pouze rozhodnout o tom, zda nebylo stěžovateli upřeno jeho právo na spravedlivý proces. V takovém případě by se poškozená strana mohla dožadovat adekvátního finančního odškodnění.
Zda se na něj potomci bývalých majitelů obrátí, je ale v tuto chvíli nezodpovězenou otázkou. „Do dnešního dne nám nebyl verdikt soudu doručen. Teprve potom můžeme něco komentovat," prohlásil Tomáš Nahodil, právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeldové.
Její nároky již dříve odmítl okresní a poté i krajský soud, protože restituční nároky se vztahují pouze na majetek zabavený po roce 1948. Výjimkou je židovský majetek zabavený nacisty. O tom, že opočenský zámek spadá právě do této kategorie, se ale Kristině Colloredo-Mansfeldové přesvědčit soud nepodařilo.